|
|
Analýza hustoty sněhu v horských povodích v Krušných horách a na Šumavě
Blšťák, Adam ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Analýza hustoty sněhu v horských povodích v Krušných horách a na Šumavě Abstrakt: Horská povodí jsou velmi důležitou zásobárnou sladké vody. Právě tyto oblasti jsou místem, kde se delší dobu v roce vyskytuje sněhová pokrývka. Tato práce se zabývá analýzou hustoty sněhu v horských povodích, hlavně pak faktory a procesy, které ji ovlivňují. Výsledky z dat naměřených v experimentálních povodích v Krušných horách a na Šumavě v letech 2010- 2014 jsou porovnány s výsledky z odborných článků a studií. V práci je zkoumán vliv několika faktorů na hustotu sněhu. Je to především vliv výšky sněhu, vliv vegetace, vývoj hustoty v čase a vývoj hustoty s vodní hodnotou sněhu. Z výzkumu vyplývá, že hustota sněhu s výškou sněhu postupně narůstá. Nejvyšší hustoty sněhu jsou na otevřených plochách a v poškozeném lese. S postupem času hustota také narůstá. Nejvyšší hustotu sněhu můžeme pozorovat na konci zimy, v měsících březen a duben. Klíčová slova: hustota sněhu, výška sněhu, sněhová pokrývka, horská povodí
|
|
|
Výpočet faktorů tání sněhu v jehličnatém lese s různou strukturou a na otevřené ploše v malém horském povodí
Hotový, Ondřej ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Výpočet faktorů tání sněhu v jehličnatém lese s různou strukturou a na otevřené ploše v malém horském povodí Bakalářská práce se věnuje problematice vývoje sněhové pokrývky v souvislosti s působením různých fyzicko-geografických faktorů, se zaměřením na vliv vegetačního krytu, který významně ovlivňuje jednotlivé složky energetické bilance sněhové pokrývky, potažmo srážko- odtokový režim území. Práce je zaměřena na sledování rozdílů v charakteru tání sněhu na otevřené ploše, pod vzrostlým lesním porostem a lesem napadeným kůrovcem. Data o výšce a vodní hodnotě sněhu, získaná terénními měřeními v experimentálním povodí Ptačího potoka na Šumavě během zimy 2015/2016, jsou vyhodnocována pomocí jednoduché koncepční metody teplotního indexu (degree-day). Na základě přístupu degree-day, který popisuje vztah mezi rychlostí tání sněhu a teplotou vzduchu, jsou určeny faktory tání pro každý typ lokality dle vegetačního krytu. Pro zdravý les je výsledná hodnota faktoru tání 1,71 mm∙řC-1 ∙d-1 , v napadeném lese se disturbance projevuje zvýšením hodnoty na 2,07 mm∙řC-1 ∙d-1 a na otevřené ploše činí hodnota 2,68 mm∙řC-1 ∙d-1 . Součástí práce je prostý model, který na základě zjištěných faktorů tání předpovídá vývoj vodních hodnot sněhu v daných lokalitách. Model slouží jako vhodný nástroj pro vyhodnocování...
|
|
|
Vliv prostorové schematizace povodí na přesnost modelu akumulace a tání sněhu
Hájková, Barbora ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Vliv prostorové schematizace povodí na přesnost modelu akumulace a tání sněhu Abstrakt Diplomová práce se zabývá vlivem prostorové schematizace povodí na přesnost simulace ve srážko-odtokovém modelu. Pro práci bylo využito hydrologického modelu HEC-HMS vyvíjeného U.S. Army Corps of Engineers. Zájmové území tvoří dvě experimentální povodí nacházející se v Krušných horách, povodí Bystřice a Zlatého potoka, kde od konce roku 2008 probíhá výzkum Katedry fyzické goegorafie a geoekologie. Na obou povodích byl zkoumán vliv čtyř odlišných variant horizontálního a vertikálního členění povodí. Simulace probíhaly ve dvou dvouletých obdobích 11/2008-10/2010 a 11/2010-10/2012. Pozornost byla zaměřena především na sněhovou komponentu modelu, pro kterou byla zvolena metoda teplotního indexu. Výsledky simulací byly porovnávány s pozorovanými daty z hladinoměrů v závěrových profilech povodí a daty získanými při zimních terénních měřeních. Výsledky ukázaly, že u obou povodí bylo dosaženo vyšší přesnosti simulace vodní hodnoty sněhu při rozdělení povodí do vyššího počtu výškových pásem, než když byla povodí ponechána pouze s jedním výškovým pásmem. Každé povodí však reagovalo na tento počet odlišně. Přesnost simulovaného odtoku z povodí, která byla hodnocena pomocí zvolených objektivních kritérií nedosáhla uspokojivých hodnot...
|
|
|
Hlavní faktory ovlivňující výskyt a extremitu událostí deště na sněhovou pokrývku v povodí Ptačího potoka na Šumavě
Paulusová, Barbora ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Hotový, Ondřej (oponent)
Události deště na sněhovou pokrývku (ROS) jsou jevem, který je často příčinou vzniku rozsáhlých povodní, stejně jako vlhkých lavin a břečkotoků. Prostorové rozložení a intenzita těchto událostí se mění s postupným oteplováním klimatu. V rámci nižších nadmořských výšek a nižších zeměpisných šířek většinou událostí ROS ubývá, zatímco ve vyšších polohách a vyšších zeměpisných šířkách je výskyt událostí čím dál tím častější. I přes několikaletý výzkum událostí ROS nejsou známy přesné zákonitosti pohybu vody sněhovou pokrývkou, ani procesy ve sněhové pokrývce probíhající v reakci na dešťové srážky. Pro lepší porozumění událostem ROS byla provedena korelační analýza jednotlivých událostí v rámci povodí Ptačího potoka na Šumavě, pomocí které byl sledován vliv vybraných charakteristik na průběh událostí ROS v období 2015-2019. Provedené analýzy prokázaly nejvyšší závislost celkového množství srážek na odtoku události, ale ukázaly i na vliv dalších charakteristik sněhu a dešťových srážek. Zpoždění odtoku za srážkami bylo nejvíce ovlivňováno hustotou sněhu. Pro zhodnocení vlivu klimatické změny na události ROS byla rovněž provedena analýza klimatických dat za období 1961-2017, která ukázala na existenci rostoucího trendu zimní teploty vzduchu a klesajícího trendu výšky sněhu. Změny klimatu se ve studované...
|
|
|
Výpočet rychlosti tání sněhu v závislosti na meteorologických podmínkách
Šťovíček, Vít ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Hotový, Ondřej (oponent)
Meteorologické podmínky jsou důležitým faktorem ovlivňující rychlost tání sněhové pokrývky. Jejich vlil se mění s fyzicko-geografickými faktory, jako jsou nadmořská výška, sklon terénu a orientace svahu vůči světovým stranám či s vegetačním krytem, který ovlivňuje energetickou bilanci sněhové pokrývky. Pro výpočty byla použita data ze čtyř automatických stanic na Šumavě v povodí Vydry, které měří jednotlivé meteorologické prvky a charakteristiky sněhu. Z nich bylo vybráno 136 události tání, které splnily předem definované podmínky. Na základě metody degree-day byly dopočítány faktory tání a dle úbytku vodní hodnoty sněhu intenzity tání pro jednotlivé události. Pomocí korelačních a regresních analýz byl analyzován vliv jednotlivých meteorologických prvků na rychlosti tání. Provedené analýzy prokázaly nejvyšší závislost rychlosti tání na úhrnu dešťových srážek (hodnota Spearmanova koeficientu pořadové korelace pro faktor tání rs = 0,54, intenzitu tání rs = 0,68). Vliv meteorologických podmínek se výrazněji liší pro zimní období od listopadu do února a pro jarní tání od března do května, přičemž nejvyšší variabilitu rychlostí tání sněhu vykázala stanice v nejnižší nadmořské výšce na Modravě. Klíčová slova: faktor tání, intenzita tání, tání sněhu, metoda degree-day
|
|
|
Změny podílu pevných a kapalných srážek v chladném půlroce a jejich vliv na jarní odtok z vybraných horských povodí
Blšťák, Adam ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Juras, Roman (oponent)
Srážky dopadající v podobě sněhu nebo deště mají rozdílný dopad na regionální vodní zdroje a jejich roční rozdělení. Přechod z pevné na kapalnou formu srážek vlivem zvyšující se průměrné teploty vzduchu může být velmi důležitý, protože taková změna může ovlivnit velikost a načasování jarních odtoků a způsobit nedostatek vody v létě. V této studii byla analyzována prostorová a časová variabilita poměru pevných k celkovým srážkám (Sf), průměrné teploty vzduchu, konečného dne roztání sněhové pokrývky a zimních a jarních odtokových výšek. Data byla zpracována pro 11 meteorologických a 5 hydrologických stanic v horských oblastech v Česku pro listopad-duben v období 1965-2014. K vypočítání trendové analýzy byl použit Mann-Kendallův test. Hlavní výsledky ukazují, že Sf silně klesá na celém pozorovaném území, s nejsilnějším poklesem v horských povodích na severu Čech. Silnější pokles Sf nastává v nižších nadmořských výškách, respektive na stanicích s průměrnou teplotou vzduchu v chladném půlroce blízko teploty tání. Nejsilnější pokles byl prokázán v březnu a nejmenší pokles v prosinci a v dubnu. Nejvýznamnější vliv na snižování Sf má zvyšování průměrné zimní teploty vzduchu. Díky zvyšující se průměrné teplotě vzduchu v chladném půlroce se zvyšuje celkový úhrn dešťových srážek a snižuje úhrn srážek...
|
|
|
Frequency and trend analysis of rain-on-snow events at selected meteorological stations in the Czech Rebublic
Kakalejčík, Matej ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Blahušiaková, Andrea (oponent)
Udalosti dažďa na snehovú pokrývku sú prirodzeným hydrometeorologickým fenoménom a ich výskyt je často spojený s povodňami. V dôsledku klimatických zmien dochádza aj k zmene výskytu týchto udalostí. Hlavným cieľom diplomovej práce je preto analyzovať časový a priestorový výskyt udalostí dažďa na snehovú pokrývku na 16tich vybraných meteorologických staniciach v Českej republike v období rokov 1966-2012. Priestorový výskyt udalostí dažďa na snehovú pokrývku je vyjadrený počtom týchto udalostí na jednotlivých staniciach. Celkový počet udalostí sa na staniciach výrazne líši aj napriek podobným nadmorským výškam. Najvyšší počet udalostí je zaznamenaný na staniciach v Jizerských horách v nadmorských výškach od 675 do 780 m n.m. Časový výskyt udalostí dažďa na snehovú pokrývku je vyjadrený početnosťou udalostí počas jednotlivých rokov a mesiacov. Časové rady sú následne podrobené trendovej analýze za účelom zistenia zmeny výskytu v čase. Z výsledkov vyplýva, že na väčšine staníc sa nevyskytuje štatisticky významný klesajúci či stúpajúci trend. Iba na štyroch staniciach bol zistený štatisticky významný trend, z toho tri stanice majú stúpajúci trend a jedna klesajúci. Komplexnejšie výsledky priniesla trendová analýza výskytu udalostí dažďa na snehovú pokrývku počas jednotlivých mesiacov. Na deviatich zo...
|
|
|
Výpočet faktorů tání sněhu v jehličnatém lese s různou strukturou a na otevřené ploše v malém horském povodí
Hotový, Ondřej ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Výpočet faktorů tání sněhu v jehličnatém lese s různou strukturou a na otevřené ploše v malém horském povodí Bakalářská práce se věnuje problematice vývoje sněhové pokrývky v souvislosti s působením různých fyzicko-geografických faktorů, se zaměřením na vliv vegetačního krytu, který významně ovlivňuje jednotlivé složky energetické bilance sněhové pokrývky, potažmo srážko- odtokový režim území. Práce je zaměřena na sledování rozdílů v charakteru tání sněhu na otevřené ploše, pod vzrostlým lesním porostem a lesem napadeným kůrovcem. Data o výšce a vodní hodnotě sněhu, získaná terénními měřeními v experimentálním povodí Ptačího potoka na Šumavě během zimy 2015/2016, jsou vyhodnocována pomocí jednoduché koncepční metody teplotního indexu (degree-day). Na základě přístupu degree-day, který popisuje vztah mezi rychlostí tání sněhu a teplotou vzduchu, jsou určeny faktory tání pro každý typ lokality dle vegetačního krytu. Pro zdravý les je výsledná hodnota faktoru tání 1,71 mm∙řC-1 ∙d-1 , v napadeném lese se disturbance projevuje zvýšením hodnoty na 2,07 mm∙řC-1 ∙d-1 a na otevřené ploše činí hodnota 2,68 mm∙řC-1 ∙d-1 . Součástí práce je prostý model, který na základě zjištěných faktorů tání předpovídá vývoj vodních hodnot sněhu v daných lokalitách. Model slouží jako vhodný nástroj pro vyhodnocování...
|
|
|
Analýza hustoty sněhu v horských povodích v Krušných horách a na Šumavě
Blšťák, Adam ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Analýza hustoty sněhu v horských povodích v Krušných horách a na Šumavě Abstrakt: Horská povodí jsou velmi důležitou zásobárnou sladké vody. Právě tyto oblasti jsou místem, kde se delší dobu v roce vyskytuje sněhová pokrývka. Tato práce se zabývá analýzou hustoty sněhu v horských povodích, hlavně pak faktory a procesy, které ji ovlivňují. Výsledky z dat naměřených v experimentálních povodích v Krušných horách a na Šumavě v letech 2010- 2014 jsou porovnány s výsledky z odborných článků a studií. V práci je zkoumán vliv několika faktorů na hustotu sněhu. Je to především vliv výšky sněhu, vliv vegetace, vývoj hustoty v čase a vývoj hustoty s vodní hodnotou sněhu. Z výzkumu vyplývá, že hustota sněhu s výškou sněhu postupně narůstá. Nejvyšší hustoty sněhu jsou na otevřených plochách a v poškozeném lese. S postupem času hustota také narůstá. Nejvyšší hustotu sněhu můžeme pozorovat na konci zimy, v měsících březen a duben. Klíčová slova: hustota sněhu, výška sněhu, sněhová pokrývka, horská povodí
|
|
|
Variabilita výšky sněhu v lokálním měřítku: Hodnocení vlivu topografie a vegetace
Murdychová, Pavlína ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Pevná, Hana (oponent)
Variabilita výšky sněhu v lokálním měřítku: Hodnocení vlivu topografie a vegetace Abstrakt Diplomová práce se zabývá hodnocením variability výšky sněhu v lokáním měřítku. Zaměřuje se především na vliv topografických a vegetačních faktorů, mezi které byla vybrána sklonitost, expozice, křivost terénu, sluneční radiace a leaf area index. Dále pak práce hodnotí vliv velikosti měřítka. Terénní měření probíhala v období akumulace a tání sněhové pokrývky v sezoně 2014/2015 v Krkonoších na lokalitě Hanapetrova paseka. K hodnocení vlivu vybraných faktorů bylo použito vícenásobné lineární regrese a další popisné statistické metody. Z výsledků hodnocení vyplývá, že variabilita sněhové pokrývky v době akumulace je větší v lesním porostu, což je způsobeno pravděpodobně vegetací. Regresní analýzou však tato závislost potvrzená nebyla. V době tání je také variabilita sněhové pokrývky vyšší v lesním porostu a zvyšuje se přímo úměrně době trvání tání sněhu. Celkově je variabilita sněhové pokrývky větší v lesním porostu. Z hlediska porovnání různých velikostních měřítek lze konstatovat, že s rostoucí velikostí hodnocené plochy klesá variabilita výšky sněhu. Klíčová slova: akumulace sněhu, tání sněhu, topografie, vegetace, vícerozměrná statistická analýza
|
host ::
RSS.